Reklama
 
Blog | Jana Víchová

Začíná to pytlíkem a končí to vzpourou.

 

Hned na počátku musím říct, že panu Smetanovi fandím. Výše trestu a vůbec již jen to, že byl odsouzen za přimalování tykadel na billboardy je z mého pohledu nesmyslná. De jure porušil zákon, de facto vyjádřil svou frustraci ze současné politiky jak nejlépe uměl. Soudkyně Langerová byla rigidní, pomineme-li fakt, že byla manželkou poškozeného otykadlovaného politika a opakovaně tvrdila, že není podjatá. Již fakt, že soudím někoho, kdo poškodil mého životního partnera, byť jen tím, že mu přikreslil tykadla na veřejných obrazech, je z mého laického pohledu podivný. Jistá teorie říká, že to co pozorovatel vidí a interpretuje, vypovídá více o pozorovateli než o pozorovaném. Co z toho vyplývá?  

 

Vymazané kontexty nepodjaté soudkyně Langerové

Soudkyně Langerová viděla, že pan Smetana poškodil soukromý majetek. Svého muže, poslance a právníka Langera dokázala, dle svých slov, profesionálně vymazat ze svých kontextů. Nechám na váženém čtenáři aby laskavě posoudil zda by dokázal ze své mysli vymazat něco tak významného jako je vlastní manžel či manželka. Pravděpodobně se o tom problému o Langerů doma diskutovalo a paní soudkyně tyto diskuze, a z nich vyplývající závěry, dokázala při rozhodování o vině ze své mysli zcela a bezezbytku vymazat. Podjatá dle svých slov nebyla. Rozsudek padl. Pan Smetana se však rozhodl, že trest nevykoná, čímž se začal zamotávat do právních smyček stále více a více. Další vývoj zná každý, kdo tykadlo gate sleduje. Přihlášení na policii, vzetí do vazby, propuštění na zásah ministra Pospíšila, neúspěšná žádost o revizi u nejvyššího soudu, neúspěšná žádost o prezidentskou milost a nové předvolání k výkonu trestu.

Stát trvá na trestu a nevyžaduje jeho naplnění. Není to divné?

Reklama

Pan Smetana opět nenastoupil. Veřejně to sdělil. V kontextu současného dění, kdy jsou tykadla namalována téměř všude, politici veřejně vyslovují panu Smetanovi podporu a pomalu si malují tykadla na billboardy sami – se nic neděje. Nikdo nikoho neobviňuje ze stejného zločinu za jaký byl odsouzen Roman Smetana, soudy nesoudí další tykadlové poškozovače cizího majetku. Na celé kauze tak ulpívá jakási pachuť výběrové spravedlnosti kombinovaná s nevymahatelností práva. Když už tedy pana Smetanu jednou stát odsoudil a velmi, opravdu velmi výrazně trvá na svém trestu, jak je možné, že nedokáže vymáhat jeho naplnění? Jak to, že již včera večer pro pana Smetanu nepřišli policisté aby ho v poutech odvedli do věznice? Určitě se neskrývá, určitě vědí kde bydlí. Pokud tedy justice někoho takto potrestá a vynese rozsudek odnětí svobody za malování tykadel na billboardy politiků, v podstatě placených z našich peněz, měla by stejně razantně zajistit naplnění výkonu trestu. Pokud by totiž včera policisté pro Romana Smetanu přišli a odvedli by ho do vězení , byla by to paradoxně dobrá zpráva v tomto smutném příběhu. Znamenalo by to, že něco začíná fungovat. Takto pan Smetana demonstruje nefunkčnost systému. Říká: „do vězení nenastoupím“ a stát na to: „ok, nic se neděje…“. Vzhledem k úpornosti snahy o potrestání je to zvláštní zpráva.

Bouchejme pytlíky a malujme, snad nás nezavřou

Panu Tykadlo Smetanovi a celé naší společnosti přeji aby se celá záležitost vyvinula jiným směrem. Abychom do vězení zavírali zločince, kteří páchají zločiny, jež ohrožují tuto společnost. Frustrovaný občan má právo vyjadřovat nesouhlas a také povinnost nést za to plnou odpovědnost. Soudci by však měl umět rozlišovat co je a co není čin za který má být občan zbaven svobody a když už rozhodnou o trestu, měli by umět zajistit jeho naplnění. Mám pocit, že vidím něco zcela jiného. To popsal v jedné pohádce Zdeněk Svěrák. Zde vysvětluje rádce svému králi Tichošlapovi pátému zatčení žáka páté třídy za to, že bouchl papírový pytlík a tím udělal hluk, který král nesnáší následovně:… začíná to pytlíkem a končí to vzpourou. To se musí zatrhnout.“

Podle teorie pozorovatele to o mě vypovídá, že mám potřebu žít ve státě, ve kterém mohu bouchat papírovými pytlíky a malovat tykadla politikům, kteří špatně spravují tuto zemi a které jsme si my občané zvolili, aby se starali o věci veřejné s vědomím, že mě za to mohou potrestat, ale nezavřou do basy. Děkuji pak panu Smetanovi, za to, že se jako průkopník tohoto úkolu ujal a jak vidíte, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.  

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama